Obecná Biologie

* věda o živé přírodě, zkoumá formy, vlastnosti a vnitřní procesy živých soustav, jejich vzájemné vztahy a vztahy k neživému prostředí = věda o živé přírodě.

(bios = život) a (logos = slovo, věda)

, byl zaveden Jeanem-Baptistou Lamarckem (1744 - 1829).

(1744 - 1829) francouzský přírodovědec a autor první ucelené evoluční teorie (lamarckismu). Poprvé použil termíny bezobratlí a biologie. Lamarckismus = organismus se během svého života střetává s prostředím, adaptuje se na něj. Vylepšení, která si tak za svého života vytvořil, předává svým potomkům. D

zabývající se studiem vyhynulých organismů, obr.trilobit

1. věda zabývající se studiem taxonů.

Taxon je systematická jednotka, tvořená skupinou organismů, kteří mají společné znaky a odlišují se od jiných taxonů.

=dvouslovná jména pro druhy rostlin a živočichů, zavedl švédský přírodovědecCarl Linné (1707-1778). Např. Moucha domácí – moucha je rodové jméno a domácíje druhové jménoͿS

říše-kmen-oddělení-tříd-řád-čeleď-rod-druh

regnum

phylum

divisio

classis

ordo

familia

genus

species

1. je věda studující mikroorganismy, LouisPasteur - zakladatel mikrobiologie a také imunologie, objevitel vakcín proti sněti slezinné (anthrax) a vzteklině.htſK~

zabývá se výzkumem bakterií. Základybakteriologie položil Robert Koch a Louis Pasteur v 19. stol. Robert Koch (1843 – 1910)byl německý lékař a mikrobiolog,zakladatel bakteriologie a nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství (1905), objevil původce tuberkulózy a cholery.

zabývá se parazity, jejich hostiteli a vztahymezi nimi.

- zabývá se studiem nebuněčných organismů,konkrétně virů.

zabývá se studiem prvoků

věda studující rostliny a vše, co s nimisouvisí, natrhat kytku…poznat

naukao stromech a dřevinách, přinést větvičky stromů

-nauka o houbách, hřib dubový

nauka o řasách, šroubatka

- nauka o mechorostech

nauka o lišejnících

věda zabývající se studiem organismů z říšeživočichů

- nauka o savcích

nauka o ptácích

nauka o obojživelnících a plazech, zmije obecná

nauka o rybách

nauka o hmyzu

o měkkýších, hlemýžď zahradní

věda zabývající se studiem člověka

zkoumá vnitřní stavbu těla a orgánů

1. zabývá se studiem buněčných biologických procesů na jejich molekulární úrovni, zkoumá strukturu a uspořádání hlavně nukleové kyseliny a bílkoviny.

zabývá se studiem tvarů organismů a jejich částí

– nauka o tkáních mnohobuněčných organismů

vědní obor studující mechanickou, fyzikální a biochemickou podstatu procesů a činností v organismu

o dědičnosti a proměnlivosti organismů, studuje geny

1. studujeobranné funkce organismů

studuje chování živočichů a člověka

zabývá se vtahy živých soustav k jejich prostředí

1. nauka o buňce, její struktuře a funkci

– studuje vývoj zárodku

1. studujeobecné vlastnosti a zákonitosti, které charakterizují všechny živé soustavy

věda o obecných zákonitostech biologické evoluce

– studuje a srovnává ontogenetický vývoj živýchorganismů

chemické složení, metabolismus, reprodukce - schopnost rozmnožovat se, schopnost vyvíjet se, dráždivost - vnímavost, autoregulace - samoregulace

- průměrné složení organismů - voda 65%,

sušina - zbytek těla po odstranění vody - organické látky 32% a anorganické 3%

prvky, které se vyskytují v organismech, označujeme jako biogenní.Patří sem 2/3 prvků z PSP. Dělíme je na makroprvky a mikroprvky

atří sem 11 prvků, které tvoří 99,9% hmotnosti živých těl. C, O,H, N, S, P, Mg, Ca, Na, K, Cl

jsou zastoupeny méně, slouží především jako biokatalyzátory – např. Fe,Cu, Co, Mn,, V, Zn, Al, B, F,

a) –voda (60 – 95%), oxid uhličitý, soli (Ca2+, Mg2+, K+, Na+,Cl- a PO43-).

VODA - Voda slouží jako rozpouštědlo,k přenosu tepla, prostředí chemických reakcí, udržení stálého pH,osmotického tlaku.

OXID UHLIČITÝ – fotosyntéza

–sacharidy, lipidy, bílkoviny, nukleové kyseliny. Mezi další organické látky v organismech patří terpeny (např. karotenoidy), steroidy (cholesterol,mužské a ženské pohlavní orgány) a alkaloidy (využívají se v lékařství).

Sloužíjako zdroj energie; stavební materiál (celulóza, chitin); zásobní látka (glykogen,škrob). Sacharidy členíme na monosacharidy (např. glukóza, fruktóza, galaktóza,ribóza); oligosacharidy (2-10 monosacharidových jednotek – např. maltóza,laktóza, sacharóza); polysacharidy (více než 10 jednotek – např. škrob,glykogen, celulóza).

Makromolekulární látky složené z aminokyselin, spojené peptidickou vazbou. Mají nejrůznější funkci (stavební, katalytická, regulační, obranná, transportní).

Estery alkoholů a vyšších mastných kyselin. Jsou to stavební látky a slouží i jako zdroj energie. Rozpouští se v nich vitamíny A, D, E, K.

. viz molekulární biologie Biologie buněk strana 26. – 46.

soubor všech reakcí probíhajících uvnitř organismu. Je to přeměna láteka energie za pomocí enzymů. Rozlišujeme dva typy metabolických procesů: anabolické a katabolické

(syntetické)– endergonické - asimilační - vedou ke vzniku nových, složitějších látek,energie se při tom spotřebovává, proto též název endergonické děje, probíhají většinou jako redukce substrátu (redukční).

katabolické(rozkladné) – exergonické - disimilační - z látek složitějších vznikají látky jednodušší a energie se uvolňuje - exergonické děje, probíhají většinou jako oxidace substrátu (oxidační).

Anabolismus a katabolismus jsou v určité rovnováze. Při růstu a reprodukci buňky převažuje anabolismus a při hynutí buňky převažuje katabolismus. Pro chemické přeměny v buněčném metabolismu je charakteristické, že jsou katalyzovány pomocí enzymů(látky bílkovinné povahy).

heterotrofní a autotrofní

přijímají uhlík ve formě organických látek, patří sem živočichové a houby

přijímají uhlík ve formě oxidu uhličitého, mají schopnost s látek anorganických (jednodušších) vytvořit látky organické (složitější) – anabolický děj, potřeba energie.

a. světelné energie – tj. fotoautotrofní organismy – zelené rostliny a fototrofní bakterie.

b. Oxidací anorganických látek – tj. chemoautotrofní organismy – např. některé bakterie.

Energie získaná při katabolických dějích se uchovává v tzv. makroergických sloučeninách, v jejich makroergických vazbách.

Univerzální makroergickou sloučeninou je ATP (adenosintrifosfát).

ATP se tvoří zejména v mitochondriích a spotřebovává se v cytosolu buňky. ATP setvoří z ADP připojením fosfátové vazby v procesu zvaném FOSFORYLACE.

z pětiuhlíkatého cukru ribózy, adeninu navěšeného na 1' uhlíku a trojice fosfátovýchskupin na 5' uhlíku. Vazba mezi adeninem a ribózou se označuje jako N-glykosidická. Fosfátové skupiny jsoupřipojeny mezi sebou anhydridovými vazbami a k ribóze tzv.fosfodiesterovou vazbou. Ade–Rib–P~P~P.

Reprodukce je základní vlastností živých soustav buňky

pohlavní a nepohlavní

– z jedné nebo více tělních buněk vzniká další generace organismů,stejné genetické složení nového jedince jako rodiče - klon. Bakterie, houby,prvoci, rostliny, jednodušší živočichové.

spor, dělením, pučením, vegetativním rozmnožování

kapradiny, mechy, houby

– bakterie, prvoci

charakteristické pro žahavce, kvasinky - Jde oproces, kdy nový organismus „vypučí“ - vyroste ze starého a poté se od něj oddělí.

a. –rostlina dokáže zregenerovat zčásti svého těla celý organismus. Například jahodník – šlahouny,česnek kuchyňský – stroužky

Výhodou je velká rychlost, nevýhodou je uniformita jedinců

- je založeno na splynutí dvou pohlavních buněk (gamet – izogamety,anizogamety), samčí a samičí a vzniká zygota (oplozené vajíčko). Zygota se dělí mitózou (otázka č. 4). Novýjedinec má genetickou výbavu od obou rodičů. Výhodou je genetická variabilitapotomků, nevýhodou je vyšší časová a energetická náročnost.

historický vývoj =evoluce = fylogeneze, vývoj individuální - ontogeneze.

přijímat podněty z okolí a reagovat na ně.

vnitřní pochodyorganismů jsou v závislosti na vnějším prostředí regulovány pomocízpětných vazeb.

Země vznikla před 4,6 miliardami let. Nejstaršípaleontologické doklady o životě na Zemi jsou staré 3,5 miliardy let.

kreační hypotéza, teorie samoplození, panspermická teorie, Oparinova teorie,

1. =kreacionismusŽivé organismy bylystvořeny nadpřirozenou silou (např. bohem)

1. (teorienaivní abiogeneze)· Předpokládámožnost vzniku živé hmoty z neživé za vhodných podmínek. Žábyz bláta, vši z nečistoty.

· Zakladatelembyl Aristoteles, který hlásal, že živé organismy vznikají z neživé hmoty(myši z hlíny, vši z nečistoty, žáby z bahna,

· Teoriise pokusil vyvrátit F. Redi, italský biolog, který dělal pokusy s přikrytým aodkrytým masem. V odkrytém mouchy nakladly vajíčka, vylíhly se larvy,v přikrytém nikoliv.

· Definitivnětuto teorii vyvrátil v roce 1861 Luis Pasteura, který dokázal, že vesterilních roztocích nemohou sami od sebe vzniknout ani mikroorganismy. Ty setam mohou dostat pouze z prostředí.

Přenos zárodkuživota z vesmíru. Autorem je Arhenius, který předpokládal existenci živýchzárodků kolujících ve vesmíru, a tlakemslunečních paprsků se dostávají na naši planetu.

· Život vznikl na Zemi z neživé hmotypostupným vývojem trvajícím přes miliardu let.

) vznik nejjednodušších organických látek (uhlovodíků a jejichsloučenin)

) přeměna na složité organické látky (bílkoviny,…)

vznik bílkovinných soustav schopných metabolismu = koacerváty (drobnékapénky bílkovin)

oblanění koacervátů a včlenění (nebo vytvořenínukleové kyseliny) – do koacervátu vnikla RNA, mající schopnost replikace. RNAse překládali (translace) do bílkovin, což vedlo ke vzniku EOBIONTU. EOBIONTYmůžeme považovat za prvotní ORGANISMY. Eobionti byli na úrovni prokaryotickébuňky. Zřejmě se vyskytovali v anaerobním prostředí. A vyživovali seheterotrofně. Úbytkem živin postupně přecházeli na autotrofní způsob výživy.První autotrofní organismy vznikly před 3 miliardami let a postupně se vyvinulabuňka eukaryotická.

= neustálý a samovolně probíhající procesrozrůzňování (diverzifikace) forem života´´

lamarkismus, darwinimsus, neodarwinismus

Předpokládal, že původní organismy vznikly abiogenezí

A)druhy podléhají neustálému vývoji

B) měníse působením vnějších podmínek·

C)orgán, který není používán, zakrňuje·

D) všenově získané se při rozmnožování předává na potomstvo·

E)Lamarck předpokládal, že nejjednodušší organismy vznikly abiogenezí

12. února 1809 – 19. dubna 1882; Britskýpřírodovědec a zakladatel evoluční biologie; roku 1831 pětiletá cestakolem světa na lodi Beagle; základní koncepce přirozeného vzniku a vývojedruhů evolucí (přírodní výběr); nejzásadnější 5ti denní pobyt naGalapágách.

Své myšlenky shrnul v knize O vzniku druhů přírodním výběrem - 24. listopadu 1859

a) předpokládalnadprodukci potomstva, probíhá neustálý boj o přežití (potrava), slabší jedinciumírají.

b) přežívajípouze ti nejschopnější, jedinci, kteří se nejlépe přizpůsobí prostředí apřenášejí tak vlohy pro výhodné vlastnosti do dalších generací

c) současnéorganismy (i člověk), se vyvinuly z jednodušších předků (fylogenetický vývoj)e

řada Darwinových myšlenek dnes již překonaných; Darwin neměl poznatkymoderní genetiky (např. o mutacích); Vznikla spojením Darwinovy evoluční teoriea genetiky.

Oblíbená teorie tzv. sobeckého genu:• teoriio experimentování genu s organismem• PodleRicharda Dawkinse jsou organismy pouze schránkami genů, které geny využívají kesvé replikaci

Země vznikla asi před 4,5 – 4,75 miliardami lety. Hypotéza předpokládalaexistenci prvotního mračna s obrovskou teplotou, kde probíhalitermonukleární reakce. Pohybem a poklesem teploty mračna došlo k jehoroztrhání na Slunce a budoucí planety. Planeta Země se pravděpodobně vyvíjelajako diskovité těleso složené z různých sloučenin. Těžší prvky klesali donitra Země, kde se vytvořilo zemské jádro (nifé).

a) Zemské kůry

b) Hydrosféry

c) Atmosféry

Vývoj zemské kůry je charakterizován jednotlivými etapami (érami), kterése dělí na menší časové úseky (útvary).

kosmické - astrální období, archeozoikum, proterozoikum, paleozoikum, mezozoikum, kenozoikum

4750 mil.

prahory 3800mil.

starohory 2500 mil.

prvohory - mladší a starší

Devon

Silur

Ordovik

Kambrium

Naopak

580

500

430

395

karbon

perm

345

280

druhohory,

trias

jura

křída

225

190

135

třetihory a čtvrtohory

Pliocén

Miocén

Oligocén

Eocén

Paleocén

65

54

38

22

5

Holocén

Pleistocén

2

0,01

Z prvotního mračna vzniká Slunce a budoucí planety, éra zakončenavznikem Země (před 4,5 miliardami let)

Poklesem teploty vzniká prvotní zemská kůra, která se postupně člení napohyblivé bloky. Asi před 2 miliardami lety vznikají základy budoucíchkontinentů a prvotní vodní nádrže. Vzniká světový praoceán, ve kterém docházelok usazování hornin. Atmosféra obsahovala amoniak, methan, vodík, vodnípáru. Vpraoceánechprvotní jednobuněční (bakterie, sinice).

Zvětšují se pevninské bloky, dochází k vrásnění, podnebí jerůznorodé, v ovzduší je větší množství oxidu uhličitého, menší množstvíkyslíku. Život je soustředěn v moři. První fotosyntetizující organismy - sinicejako první organismy produkují kyslík. Objevují se i jednoduché řasy. První mnohobuněčné organismy.

Prvnínálezy mnohobuněčných organizmů pocházejí z pohoříEdiacara vAustrálii. Zdejší organizmy, tzv. ediakarská fauna. Zástupci ediakarské fauny nemají pevné schránky, jsou většinoupaprsčitě souměrní a často dosahují na svou dobu poměrně velkých rozměrů.Koncem proterozoika ediakarská fauna vymírá.

V prvohorách proběhlo vrásnění: KALEDONSKÉ A VARISKÉ (HERCYNSKÉ)VRÁSNĚNÍ. V karbonu dochází ke vzniku ložisek černého uhlí, tím že odumřelékapradiny, přesličky, plavuně se hromadily v močálech a na ně se ukládajíusazené horniny.

Dominují stromovité kapradiny,přesličky, plavuně

Vyskytují se řasy červené,hnědé i zelenéPočátek nahosemenných rostlin

Dominují bezobratlíživočichové (trilobiti, ostatní členovci) – éra trilobitů·

Měkkýši·

Nižší obratlovci

Docházíke vzniku celosvětového kontinentu – PANGEA.Během jury a křídy sePangea rozpadla na dvě části, jižní část Gondwanu aseverní část Laurasii. Dnešníkontinenty jižní polokoule (Jižní Amerika, Afrika, Arábie,Indie, Austrálie, Antarktida) byly spojeny v jeden kontinenttzv. GONDWANU.

Dominují nahosemenné rostliny

Objevují se i krytosemenné

Éra plazů – býložraví větší, masožraví menší Amoniti – vyhynulí hlavonožci, charakteristická je pro ně zavinutá ulita z uhličitanu vápenatého. Belemniti – vodní měkkýši (hlavonožci) podobní dnešním olihním a sépiím, 10 ramen.

Probíhajíhorotvorné procesy. Vznikají pásemná pohoří (Himaláje,Kordilery, Andy, atd.). Rozložení pevnin a oří zhruba jako dnes.

Dominují krytosemenné rostliny

éra savců

Docházíke střídání období ledových (glaciál) a meziledových(interglaciál). Dochází k vývoji člověka. Nyní senacházíme v holocénu.

Antropogeneze= fylogenetický vývoj člověka. Evolucečlověka (antropogeneze),tedy proces, který vedl ke vzniku druhu Homosapiens,se odehrál během dlouhého období kenozoika.

Současnéhypotézy o vývoji člověka z živočišných předchůdcůjsou dokládány kosterními nálezy. Nálezy pocházejí z Afriky,Asie, Evropy, Ameriky.

Aristoteles(384 – 322 př. n. l.) – člověk je zoon politicon = živočich,žijící ve společenství. Poprvé použil název antropologie =věda o člověku.

přímé a nepřímé

metoda radiokarbonová, U/Pb, K/Ar

pouhynutí organismu není uhlík v těle doplňován a ubýváho. Poločas rozpadu uhlíku je 5730 let. Měří se obsah izotopuuhlíku 14, 6 C. Uhlík se přeměňuje na 14, 7 N.

založenana rozpadu uranu na olovo. Poločas rozpadu je 713 let.

poločasrozpadu K je 1,3 miliardy let (nepřesné).

založenéna studiu doprovodné fauny a flory nebo různých nástrojů.

strunatci

obratlovci

savci

primáti

Poloopice – lemurovití – lemur kata, ksoukol, outloň, komba, nártoun

Vyššíprimáti

Opice – skupina ploskonosí – kosman, malpa, vřešťan, chápani Skupina úzkonosí – pavián, kočkodan, makak, guerézy, hulman, magot

Lidoopi – gibon, rod Pan (šimpanz), rod pongo (orangutan), rod gorila

Lidé – hominidae – Ardipithecus, Australopithecus, Homo habilis, Homo erectus, Homo sapiens

Placentálovése vyvinuli zřejmě před 74 miliony lety z hmyzožravců(tany) ze severní Ameriky.

Vývojse ze severní A poté přesunul do Afriky. V jižní Americe sevyvíjely ploskonosé opice (kruhové nosní dírky, vlhký čenich,široká nosní přepážka). V africe a později asi v Asiise vyvinuly úzkonosé opice (suchý čenich, kapkovité otvory, úzkánosní přepážka).

vysoce pohyblivý a chytří

Prsty opatřené nehty a hmatovými poduškami

vynikající

Zmenšuje se čelistní a čichový aparát (omezení čichu na úkor zraku)

Očnice orientované dopředu – prostorové vidění

Redukce chrupu ze 44 na 32 Zuby rozlišeny na 4 skupiny a 2 generace

Pohyb čelisti je vertikální, nepřežvýkají

Pohybují se buď po 4 (kvadrupedie), po 2 (bipedie), brachiací (ručkováním), semibrachiací (i s ocasem).

Rozvoj koncového mozku, šedé kůry mozkové, brázd mozku (gyryfikace)

Postavavysoká, vzpřímená X

Postavaohnutá, páteř nemá dvojesovité prohnutí, hlava vklíněná meziramena

bipedie X Kvadrupedie,bipedie, brachiace, semibrachiace

je pohyb v závěsu předních končetin pod větví.

na stromech, jen za pomoci rukou bez ocasu

Palecruky může být v opozici X ne

Palecu nohy je semknut k ostatním prstům, nemůže být v opozici X Mohoupalec u nohy stavět do opozice proti ostatním prstům

Páteřesovitě prohnutá, pružná X Páteř kulovitě prohnutá, není pružná

Mozkovna lebky větší než obličejová část X lidoopi

Kapacitamozkovny 1385 cm3(1400 g) X 300– 700 g

Zvětšování mozkové části lebky na úkor obličejové

Zubní oblouk spíše parabolický, ne ve tvaru U Redukce zubů ze 44 na 32

Připojení páteře k lebce (velký týlní otvor ze zadní části lebky, u člověka pod lebkou) – souvisí s přechodem na bipedii).

Ztráta ochlupení - potění

Žilasi před 4,4 miliony lety na území Afriky. Představuje prvnístupeň odlišení mezi lidoopi (šimpanz) a lidmi, což jepovažováno za začátek antropogeneze. Ardipithecus je zřejměpředchůdce AUSTRALOPHITECA.

Před4 – 2 miliony lety, přímí předchůdci HOMO. Australophitecusznamená v překladě jižní opice, podle naleziště, kterájsou v jižní Africe.

aferensis, africanus, robustus

1, 00 – 1, 30 m Nejvýznamnější nález je žena Lucy (podle písničky Beatles) 1974

Nejznámnějším nálezem je lebka tříletého dítěte, objevitelem je prof. Raymond Dart¨ 120 cm, 35 kg, používal nástroje, neuměl rozdělat oheň.

(GARHI)– slepá větev - býložravec

Před2 – 1,5 mil. Lety. 120 – 140 cm, 40 kg, používal kamennénástroje, primitivní přístřešky.

150– 170 cm, zvětšuje se kapacita mozkovny, obývali jeskyně(ČU-KU-TIEN), používali oheň, byli kanibalové.

Mohutný rozvoj mozku

Zmenšování nadočnicových valů

Vytvoření bradového výběžku

Zvětšení tělesné výšky

Rozvoj řeči

Rozvoj 1. a 2. signální soustavy

Homoheidelbergensis a homo neanderthalensis a homo sapiens sapiens

velikostněsrovnatelný s dnešním člověkem, má ještě nadočnicovévaly, měl vyvinutou řeč, ale ne pocity (nejsou pozůstatky hrobeknebo uměleckých děl).

Časná forma - vývoj k homo sapiens

klasická forma

slepávětev, žili v drsných podmínkách doby ledové, název podleNeanderova údolí v Německu, měli mozkovnu větší neždnešní člověk, nízké čelo, mohutné nadočnicové valy, žiliv tlupách, dorozumívali se skřeky a posunky, pohřbívalizesnulé, lovili medvědy, u nás naleziště jeskyně Šipka uŠtramberku, jeskyně Kůlna, Švédův stůl u Brna.

Jedinýžijící rod HOMO. Strmé vysoké čelo, klenutá lebka,bradovývýběžek, malé nadočnicové oblouky, výrazný nos, plné rty,ušní lalůčky,. Artikulovaná řeč, sociální chování,umělecká díla (Venuše).

Teorie Out-of-Africa (tzn.šíření z Afriky) tvrdí, že všichni moderní lidé pocházejíz jediného evolučního centra v Africe.Dnešní člověk se vyvinul z malé skupinky lidí, pocházejícíz jedné ženy Evy. Vycházejí z analýzy mtDNA(matroklinní dědičnost). Genetickéanalýzy mtDNA například dokázali, že psi jsou domestifikovanívlci (pes DINGO).

Rasa= společenstvo, různé typy ras vznikly migrací, osídlovánímsvětadílů.Kolébkalidstva Afrika. Přibližně před 100 000 lety začly putovatz Afriky do Asie a souběžně i do Australie. Následně doAmeriky a Evropy (před 40 000 – 35 000 lety).

Bílá (leukodermní, europoidní, kavkazoidní, euroasijská) – vousy u mužů, silné ochlupení těla, úzký nos. Chladnější podnebí – mírný pás.

(negroidní,melanodermní, ekvatoriální) – tmavé oči, tmavé, kudrnatévlasy, vypouklé čelo, velké rty, široký nos, slabé terciárníochlupení. Z tropických oblastí – neustálé sluneční záření.

(xanthodermní,mongoloidní) – kůže žlutá, rovné tmavé vlasy, šikmé oči,široký obličej, drolivý ušní maz. Indiáni, Eskymáci, Číňané.

Černoch + běloch = MULAT; 2) žlutá + běloch = MESTIC; 3) žlutá + černoch = ZAMBO; 4) Španěl + indián = KREOL

Znaky,které mají všichni lidé, dokazují vývoj člověka, orgány,části, které ztratily svůj význam. Meziobratlové ploténky(pozůstatek chordy dorsalis), kostrč – ocas, slepé střevo,lanugo (ochlupení plodu), pozůstatek mžurky (vnitřní stranaoka), červovitý výběžek slepého střeva.

Znaky,které mají pouze někteří, dokazují vývoj člověka, platysma –sval na krku, osmičky (zub), bradavičky na obličeji, Darwinůvhrbolek – pozůstatek špiček uší, větší počet bradavek,silnější ochlupení.